Koním rychlé občerstvení nesvědčí

POTRAVNÍ CHOVÁNÍ KONÍ

Abychom pochopili zákonitosti správného krmení koní, pojďme se podívat na to, jak vypadal příjem potravy u divokých předků dnešních koní a jak dodnes vypadá u divoce žijících koňovitých.

Z taxonomického hlediska se koňovití řadí mezi nepřežvýkavé býložravce. To znamená, že jejich organismus je nastavený na příjem a trávení rostlinné potravy, kterou ale zpracovávají jiným způsobem, než to dělají přežvýkavci.

Kůň se vyvinul jako pasoucí se obyvatel stepí. Předkové dnešních koní se, za téměř nepřetržitého pasení, celé dny pohybovali po rozlehlých pláních. Kvalita a množství jejich potravy byly různé v závislosti na oblasti a ročním období. Celkově ale můžeme říci, že jejich potrava obsahovala hodně vlákniny a nebyla bohatá na energii ve formě lehce stravitelných sacharidů (takzvaných "rychlých cukrů"). Koně na rozdíl od nás dokáží štěpit vlákninu a získávat z ní energii.

Když to shrneme, koně se vyvinuli jako zvířata, která tráví (nebo by ideálně měla trávit) mnoho hodin denně pomalým pohybem a pasením, tedy postupným, ale neustálým příjmem potravy o relativně nízké energetické hodnotě. Protože v přírodě je všechno dokonale funkční, odpovídá tomuto způsobu života i fyziologie jejich trávení.

FYZIOLOGIE TRÁVENÍ KONÍ

Způsob trávení a zpracování živin je perfektně přizpůsobený životu, který koně po miliony let vedli. I když současní koně se díky domestikaci a šlechtění od svých divokých předků poněkud liší, způsob, jakým jejich tělo zpracovává živiny, zůstává stále stejný. Pokud chceme udržet naše koně zdravé a v dobré kondici, musíme péči o ně co nejlépe přizpůsobit jejich přirozeným potřebám.

Jak tedy koně zpracovávají potravu? Při žvýkání se v dutině ústní potrava smíchá se slinami, které obsahují zásaditý bikarbonát. Ten přijatou potravu takzvaně pufruje, upravuje její pH tak, aby bylo zásaditější, a tím pomáhá neutralizovat žaludeční kyseliny. Pomalý příjem malého množství potravy o vysokém množství vlákniny podporuje tvorbu slin a tím i neutralizaci kyselých žaludečních šťáv. Tento proces je nezbytný pro zdraví žaludeční sliznice.

Jedna z nejčastějších chyb, kterých se při krmení svých koní dopouštíme, je, že jim dáváme koncentrované krmivo dřív než seno. Pokud koně zhltnou svoji porci koncentrovaného krmiva na lačný žaludek, nedojde k dostatečnému proslinění potravy, protože koně koncentrované krmivo spořádají rychleji, než by spořádali stejné množství sena. Do koňského žaludku se tedy dostane potrava o výrazně nižším pH (kyselejší). To přispívá k tvorbě žaludečních vředů. Při trávení koncentrovaného krmiva bohatého na sacharidy navíc ještě vznikají kyselé produkty, které mohou koním způsobit další zažívací potíže.

Pojďme se podívat na to, co se děje s potravou dál. Z dutiny ústní potrava pokračuje jícnem do žaludku. Je velmi důležité si uvědomit, že kůň má v poměru ke svému tělu relativně malý žaludek. Ten není přizpůsobený k tomu, aby se v něm dlouho shromažďovalo velké množství potravy. Příroda prostě počítá s tím, že do koňského žaludku bude postupně a téměř neustále přicházet malé množství potravy. Tento způsob příjmu potravy je pro zdraví koní velmi důležitý, protože jejich žaludek nepřetržitě produkuje kyselé žaludeční šťávy. Pro srovnání: u všežravců a masožravců žaludek produkuje žaludeční šťávy nárazově – vždy po příjmu potravy. To znamená, že my můžeme hladovět několik hodin i dní bez toho, aby hladovění mělo negativní dopady na naše zdraví. Naopak. Pravidelný, nebo alespoň občasný půst má na naše zdraví velmi příznivý vliv.

Pro koně to ale neplatí. To, že žaludek mnoha dnešních koní pracuje několik hodin denně "na prázdno", je jedním z faktorů vzniku žaludečních vředů a dalších onemocnění trávicí soustavy. Koně by tedy měli mít ideálně nepřetržitý přístup k senu, nebo k pastvě.

Teď vás možná napadne něco jako: "No jo, ale ten můj kůň přibírá snad i ze vzduchu. Když mu nechám volný přístup k senu, bude z něj za chvíli koule." V tomto případě není řešení omezit koni příjem potravy ve smyslu podávání malého množství sena na příděl třeba dvakrát denně. I po několika hodinách hladovění už mohou na sliznici koňského žaludku vznikat patologické změny způsobené “nahlodáváním” sliznice kyselými žaludečními šťávami.

Řešením je zpomalit příjem potravy. To také mnohem lépe odpovídá přirozeným potřebám koně, protože koně byli ve svých přirozených podmínkách nuceni vyhledávat potravu, putovat za ní a celkově je stál příjem potravy větší úsilí než dnešní koně, kteří se prostě shromáždí kolem balíku sena a celý den ho do sebe tlačí. Řešením je tedy takzvané pomalé krmení.

JAK NA POMALÉ KRMENÍ

Způsobů, jak zpomalit koním příjem krmiva, je mnoho. Velmi efektivním způsobem je podávání sena v sítích, taškách nebo různých zásobnících na seno. Existuje nespočet variant: sítě na seno s různě velkými oky, závěsné tašky a vaky do boxu či výběhu, zásobníky na seno... Stačí si jen vybrat tu, která bude vyhovovat vám i vašim koním.

Tento způsob krmení má ještě jednu výhodu: Koně nemají při krmení zabořený nos v seně a při každém nádechu nevdechují prach a případné spóry plísní, které se mohou v seně vyskytovat. Takzvané pomalé krmení tedy přispívá i ke zdraví dýchací soustavy. Seno v síti lze navíc jednoduše namočit a tím ještě dále snížit jeho prašnost.

Jak už jste se v tomto článku dozvěděli, rychlé občerstvení koňskému trávení nesvědčí. Zpomalením příjmu potravy lze předejít mnoha problémům, jako jsou například žaludeční vředy, nebo koliková onemocnění. Také lze lépe kontrolovat hmotnost koně. Pomalé krmení má příznivý vliv i na zdraví koňského chrupu. Díky postupnému příjmu dostatečného množství objemového krmiva během celého dne se zuby koní obrušují rovnoměrněji.

Koně jsou na neustálý příjem malého množství krmiva “nastavení” i v hlavě. Jejich mozek počítá s tím, že se koně budou věnovat převážnou část dne příjmu potravy. Pokud tomu tak není, koně strádají i psychicky. Zvyšuje se hladina jejich stresových hormonů. Chronický stres nejenže ještě dále přispívá k rozvoji žaludečních vředů a vzniku kolikových onemocnění, ale také ke vzniku takzvaných stájových zlozvyků neboli stereotypního chování.

Slyšeli jste někdy slovo enrichment? Znamená obohacení a používá se v souvislosti s životním prostředím zvířat v lidské péči (ať už se jedná o domácí zvířata, nebo třeba o zvířata v zoo). Smutnou pravdou je, že mnoho koní žije v prostředí, které je relativně chudé na podněty. Kromě hodinového tréninku celý den v boxe, nebo v holém výběhu, kde není co dělat, nedostatek kontaktu s dalšími koňmi, prostě nuda. I znuděný kůň může být bezproblémový kůň, ale určitě to není spokojený kůň. Jedním ze způsobů, jak pomoci koním zahnat nudu, je právě pomalé krmení.